Dobytí Severního pólu

15. března 2008 v 11:45 | Renítko |  ╠ 5.číslo - březen 2008
Kdo tam nebyl, má čeho litovat. Ti z vás, kteří tam byli, se mnou snad budou souhlasit, že to prostě opět bylo SUPER.

Představení začalo obvyklou přednáškou. První slovo si vzal Kotík O., který postupně uváděl své kolegy. Hanák předvedl svoji básničku "Má školní brašničko". Jelikož ale bylo divadlo bez osvětlovače, konal se menší konkurz. V důsledku toho se zasekla opona a nám hrozilo, že budeme muset jít domů, takže Havlát musel vylézt na velice viklavý žebřík a pokusit se oponu spravit, ovšem to nepomohlo. Naštěstí se ale situace najednou změnila a mohli jsme pokračovat. Kotík T. pověděl o tom, jak se mohli Češi dostat na Severní pól, Dvořák popsal a vysvětlit nedorozumění při minulé hře a zároveň zkritizoval režiséra Hanáka a jako poslední přišel Sýkora, který nám přiblížil pojem "Živé obrazy" a spolu s kolegy je i názorně předvedli. Po krátké přestávce následovala výprava na Severní pól. Hned na počátku náčelní české výpravy Karel Němec zjistil, že zapomněli míč, ale i přesto se mohlo pokračovalo. Nastávaly i krize. Před trudomyslností byli otužilci zachráněni jen písničkou pomocného učitele Václava Poustka. Jelikož se ještě v Praze rozhodli, že se sebou nebudou brát psy, místo nich tu byl Varel Frištenský, kterému později hrozilo sežrání vlastními druhy. Spasil ho až houser. Na pólu potkali krajana Berana a zjistili že se odtud jde vždy na jih. Vyzkoušel si to i poslední člen výpravy lékárník Vojtěch Šofr. Úspěšnou pouť završily další živé obrazy, písnička a bouřlivý potlesk.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama