Jak a proč vznikl Vodotrysk

14. března 2008 v 22:51 | redakce |  ╔ 1.číslo - květen 2006
Mohu vám říct, že jen malou náhodou a nedopatřením. Ale poslechněte si ten příběh od začátku...
Jednoho dne jsem se dozvěděl, že paní učitelka Vonešová odchází z naší školy, protože dostala výpověď. Já jsem ale nechtěl ztratit další dobrou vyučující poté, co odešla paní učitelka Rajnošková. Celé dny, ba i noci, jsem přemýšlel, co by se s tím dalo udělat. Nakonec jsem se rozhodl společně s Čiki a Fiky udělat průzkum mezi žáky i učiteli a pak vyhlásit nejoblíbenějšího učitele na škole. Vše šlo hladce, ale nebylo mi souzeno, aby to takto pokračovalo i nadále. Na papíře s anketou scházelo jen pět odpovědí, když se někomu z vyučujících zdála být má otázka nevhodná, a proto si stěžoval u paní učitelky Roušové, která vede školní časopis Tukan. Ta si mě pátečního poledne zavolala do kuchyňky a řekla mi, že je z mé ankety ve sborovně ostuda. Poprosila mě, abych jí anketu odevzdal a já ji uposlechl bez protestů a námitek. Paní učitelka opakovala: ,,Zapomeň na to." Byl jsem smutný a zklamaný...
Mohlo být vše ztraceno, ale opak byl pravdou. Co bychom to byli za žurnalisty, kdybychom neměli alespoň jednu jedinou kopii. Možná, že jsem vyhrál, avšak vskutku jsem si tak celý den ani trochu nepřipadal. Co ale s anketou bez časopisu?
Odpoledne jsme my (tehdy budoucí členové Vodotrysku) jen tak vysedávali na lavičce v parku na náměstí a s hrůzou jsme pozorovali, jak pan farář kácí motorovou pilou stromy okolo kostela. Připočítali jsme k tomu stromy, které byly pokáceny před hospodou a na kopci. Dlouho jsmeo tom diskutovali a zase jsme měli další nápad, který nemáme kam dát. Nakonec jsme se rozhodli založit náš vlastní časopis, ve kterém bychom mohli uveřejňovat naše názory na události kolem nás.
Nevidíme věci černě ani růžově, vidíme je takové, jaké jsou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama